Ježíšek panáček, nebo mocný Bůh?

Jako každým rokem i letos jsme často slyšeli o Ježíškovi, v různých  obměnách. Je to již takový folklor, naše kultura, na co jsme si zvykli a zdá se to velmi milé, zvlášť pro děti. Nakonec on sám není tak důležitý, jen dárky...

V kontextu války a problémům, které prožívá naše společnost jsem byl nedávno osloven starobylým textem proroka, který žil asi 700 let před našim letopočtem. Psal o chlapci, který se narodí v Izraeli a obdrží jméno Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje. Na jeho rameni měla spočinout vláda.Věřím tomu, že toto je ta událost, která se naplnila a ta osoba byla opravdu mezi námi. To není stejný Ježíšek panáček, kterého oslovují naše děti i dospělí. Zmiňovaný Ježíš je pánem světa. Přišel do světa, který s Otcem stvořil. Přišel mezi své, ale lidé ho nepřijali, nenáviděli, mučili a nakonec ukřižovali. Protož je Otcem věčnosti tak přemohl smrt a žije na věky.Chtěl bych Vám popřát k Vánocům, až utichne ten shon, to celé pachtění, abyste mohli zapřemýšlet, zda na tom „šprochu“, jak to ještě stále vnímají mnozí, není pravdy trochu. Co to může znamenat pro nás, pokud ten Ježíš je mocným Bohem. To znamená, že má moc v naší nemoci, že má moc se zajímat o náš každodenní život, že se nezlomí, nezlomí ani nás, že ho nic v našem životě nepřekvapí. Že vše zná.Jako Otec věčnosti naprosto přesahuje naše problémy, samotu, frustrace, strach. Osobně jsem prožil, že mně podržel v mých nesnázích, pocitu osamocení, cítil jsem, že mně navzdory mým “vrtochům“ miluje jako opravdový Otec. Prožíváme to jaksi srdcem, navzdory těžkým okolnostem, problémům. To není iluze, která se nám zdá, ale jistota lásky, důvěry, přijetí. Někdy to ani rozum nedává, ale srdce to ví.I když jsem vyrůstal a nyní žiji v láskyplném prostředí, byť nedokonalém, přesvědčil jsem se, že tato Otcova Boží láska převyšuje tuto lidskou dokonale.Uvědomuji si, že je složité v době, kdy nedaleko od nás jsou lidé ve válce a je prolévána krev, hovořit o Knížeti pokoje, přesto to chci zdůraznit. Možná, že na tom rčení, že: „Boží mlýny melou pomalu“, něco je. A on uvede věci do pořádku časem svým. Nakonec vše bude, jak má být. Spravedlnosti se stane zadost. Každý se zodpoví za svůj život. Je zřejmě důležité, abychom především osobně prožili setkání s Knížetem pokoje. Věřte tomu, je to „bomba“, překvapení, je to síla.Přál bych taky naší nepokojné společnosti prožitek, přijetí, odpuštění, vzájemného respektu a pokoje.Zkuste to prosím s Ježíšem. On nerozdává dárečky dětem, ale sám se stal darem pro lidstvo i osobně pro každého z nás. „Neboť tak Bůh miloval svět, že nám dal svého Syna, aby každý kdo věří v něho nezahynul, ale měl život věčný.Jednou to osobně vyjádřil tak explicitně: „Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek“.Tak letos přeji, abychom prožili zcela jiné Vánoce, než dříve. Božího požehnání jsme si již po celá léta užívali dost. Jak takž jsme prožili ve zdraví období Covidu. A tak Vám přeji, abyste zapřemýšleli, zda se takto věci mají. A abyste nalezli odvahu přijít a prožít pokoj, jistotu lásky a přijmout hodnoty, které nás přesahují a o kterých zatím zřejmě nemáme ani tušení.Zároveň se modlíme a přejeme pokoj Ukrajině.Mějte se moc dobře.