Velikáni na naši politické scéně

Taky jste si všimli, že nám na politické scéně vyrostl velikán, moudrý, znalý všeho, bývalý dvojí ministr  p. Karel Havlíček? Problém je v tom, že své vlastnosti a schopností hodnotí jen on sám před televizními obrazovkami.

 Stále častěji se v jeho rozhovorech ozývá, jak je schopný, jak on by věci řešil mnohem lépe, než premiér. Zároveň si bez mrknutí oka dovoluje hodnotit jednotlivé členy vlády, kritizovat, znevažovat, poučovat. Přímo si libuje, když může vyprávět o tom, jak by on řešil věci na místě těch neschopných.

Tak to vypadá, že se stále nesmířil ani po dvou létech, že hraje druhé housle v politice a že se mu jaksi už zachtělo změny, když už je jmenován tím stínovým premiérem. Nevěřím tomu, že se mu jedná jen o občany. Ty jeho pyšné postoje, sebechvála a arogance vůči oponentům hovoří za vše. Jakoby ztratil poslední zábrany slušnosti. Přece jako vzdělaný člověk musel studovat hodně na téma životních hodnot a postojů ve vztazích. Když nyní veřejně nabádá vládu k odstoupení, tak se staví vedle těch, kteří totéž dělají na ulicích.  Nerespektují výsledek voleb, ani ty voliče, kteří před dvěma léty způsobili změnu ve vedení země. Pokud minulá vláda byla tak schopná, tak měla obhájit své vládnutí. To, že jí je vyčítáno mnohé pochybení ve věci financí, to se jaksi nepočítá. Ta různá rozhodnutí proti zákonům jaksi odezněly. Ty odvál čas. Přece oni byli znalí, dobří, jedineční, vše mysleli jen dobře.

  Vyhovuje Vám to, když někdo ve Vaší společnosti se chlubí svými vlastnostmi, jak všechno dokáže, jak je schopný, jaké má  vědomosti a jak zároveň ti jiní jsou hrozní, neschopní? Tak mně napadají jen dva obecně známé citáty:

„Pýcha chodí před pádem.“ „Sebechvála smrdí.“

Víte jak se pozná správný politik a jeho charakter?

• Že po prohraných volbách se odporoučí, poblahopřeje těm, kteří ho vyhodili z korýtka díky svobodným volbám. Vyjádří touhu po případné spolupráci a je schopen být pravou opozicí, která dokáže se svými nástupci komunikovat, dokonce jim občas fandit.
• Nebude ponižovat své oponenty, nadávat, ponižovat, posmívat se jim a vyzývat k odstoupení před celým národem.

To je ale pro tyto naše opoziční politiky jako fata morgána. To jim je na hony vzdálené. To je ani ve snu nenapadne. To není jejich DNA.

Tak si říkám, že existuje určitá paralela mezi současnou politickou situaci v Polsku a u nás. Po osmi létech vládnoucí garnitura nebude vládnout a musí odejít do opozice. Ukázalo se, jak to je téměř nemožné. Jak se brání, kope kolem sebe, drží se u moci s pomocí prezidenta. A již nyní sprostě a nevybíravě útočí na ty, kteří nastoupí po nich do vlády. Představte si, co by se stalo, pokud by po volbách jejich vůdce spolu s vládou a prezidentem poblahopřál vítězům, kteří sestavují vládu, ať se jim daří, popřál jim Boží požehnání, jako správný katolík a vyklidil pozice. To je nemožné v našich národech? Protože tomu brání opojení mocí a následná její ztráta a pýcha v srdcích. Je možné, že to bude pokračovat i po létech jako u nás. Jen kritika, zlost, útok, hořkost a nakonec nenávist na další léta.  Doba vládnutí těchto vlád byla osm let. Možná, že to je dostačující doba pro zakořenění těch tmavých zatuchlých vlastnosti lidského srdce, které pak vyplouvají napovrch a šokují.

V tomto kontextu je zřejmé, že p. Babiš je taky velikán. Podařilo se mu nainfikovat své spolupracovníky stejnými postoji jako vyjadřuje on sám – pýchou, sebechválou, kritikou, ponižováním oponentů, těch kteří mají jiné názory, dokonce nenávistí…Pro pozorovatele se to může jevit jako  sektářské prvky.

Jen tak mimochodem. Bylo to jako hrom z čistého nebe, když na dotaz redaktora Moravce v jeho otázkách dnes zazněla otázka na p. Havlíčka, zda by podpořil doživotní renty pro lékaře, odpověděl, že ne. Moravec téměř  vyskočil ze židle a konstatoval, že to je poprvé, co by souhlasil s vládou. Vyvolalo to docela silnou reakci. To již něco znamená.

Asi jste si všimli, že nehodnotím vládu. Zda dělá věci dobře, zda má dokonalé ministry, zda řeší problémy a pracuje pro lidi. Jen jedno mi přichází na mysl, že nejen chlebem žije člověk, řekl kdysi Ježíš. Ano náš život se skládá nejen z řešení inflace, energii, ale ze spousty jiných duchovních, emocionálních a vztahových hodnot. Tyto můžeme pít plnými doušky. Nenechme se zviklat těmi, kteří žijí jen chlebem a znepokojují nás, rozdělují, zneužívají a hledají své zájmy. Hledejme to, co nás přesahuje, co naplňuje a obnovuje naše životy. V opačném případě můžeme skončit jako  tito velikáni. Ve frustraci, zlobě, závisti a nenávisti. Bůh nás chraň.