Pondělí 9. prosince 2019, svátek má Vratislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 9. prosince 2019 Vratislav

O smrti a životě

1. 11. 2019 20:07:56
Jeden moudrý muž řekl: "Že největší umění života, je umění zemřít". Paradoxně, někdo další řekl, že: "Když zemřu, budu opravdu žít". Taky přemýšlíte, třeba zrovna v těchto dnech o životě a trošku i o smrti? Já malinko přemýšlím.

Téma smrti je složité a zdá se velmi tajemné. Je jen málo situací v životě, kde se lidé, kteří by o sebe ani zavadili, neznámí chtíc, nebo nechtíc setkají. Jednou z nich je pohřeb. Za svoji kazatelskou službu jsem pohřbíval mnoho desítek lidí. A dobře vím, jak většina z nás se vyhýbá těmto tématům, pohřbu, smrti. Právě rakev blízkého člověka nás konfrontuje se smrtí. Tak, jako víme, že dnes zapadne sluníčko, tak někde hluboko v duši cítíme, že nás to nemine. To je jedna z mála jistot, zde na zemi. To je špatná zpráva pro nás. Druhá špatná, je že nevíme, kdy zapadne slunce naposledy pro nás. Cítíme to, ale nemyslíme na to, oddalujeme tyto chmurné myšlenky co nejdál. Otázka zní, je nějaká dobrá zpráva, je vůbec naděje, že to všechno naše pachtění, ale i dobré věci, pěkné, které jsme prožili mělo nějaký význam? Kdo to ví? Samozřejmě odpověď je dána tím, kdo se snaží odpovídat. Čím je podmíněn? Když bude před námi stát, kdo tvrdí, že jsme hříčkou náhody, ve skutečnosti není zde naděje. Tak jak jsme se zde vyskytli, tak se ztrácíme. Když bude přednášet představitel východních kultů, tak nám přinese kousíček naděje, reinkarnací budeme žít dál, v jiném těle se budeme rodit k určité dokonalosti. Konečným cílem je stav, kdy je jednotlivec – jeho ego, včleněn do něčeho vyššího“. (Buddhisté).
„Lidé jsou uzpůsobení k tomu, aby smrt chovali v posvátné úctě, aby se jí obávali, a zároveň na ní byli zvědaví. Pokud je nám známo jsme jedinými živými tvory, kteří své mrtvé pohřbívají s péči a obřady“. Náš život je ohraničen dvěma branami. Jednou vstupujeme do života, branou smrti z něho odcházíme. Co je na druhé straně obou bran však nevíme.“
Moji osobní víru a jistotu života věčného jsem postavil na Písmu, na osobní zkušenosti s nebeským Otcem a Ježíšem Kristem a mnoha jiných podnětech, taktéž studiu mnohé odborné i duchovní literatury.
"Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu“ (Řím. 8).
„Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk. Mám-li žít v tomto těle, získám tím možnost další práce. Nevím tedy, co bych vyvolil, táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší“ (Fil. 1, 21).
Mám – li být upřímný, nemohl bych vždy vyznat, že toužím již odejít. Spíš ještě rád zůstávám se svými milými, ve službě, kterou mám rád. Přemýšlím, zda Kristus je v mém životě tak vzácný a blízký, jako v životě Pavla. Věřím však, že zůstanu – li v tomto životě ještě několik let, nebo si mně Pán zavolá k sobě, můj život věčný, který mi on daroval přetrvá navždy. Až zavřu své fysické oči naposledy a otevřu ty duchovní na novém světě, první, kterého spatřím, bude můj Pán. On za mně zaplatil tu největší cenu, on mně má rád a jistě je se mnou, až do skonání světa, až navěky. Děkuji mu za to.

Autor: Tadeáš Firla | pátek 1.11.2019 20:07 | karma článku: 6.72 | přečteno: 150x

Další články blogera

Tadeáš Firla

Padesát let mé duchovní proměny

Přesně před padesáti léty jsem prožil zásadní proměnu, která ovlivnila celý můj život. Někteří tomu říkají: katarze, proměna, znovuzrození, jiní - duševní kotrmelec, náboženské zbláznění. Je to nahlédnutí do mého srdce.

1.12.2019 v 12:07 | Karma článku: 10.88 | Přečteno: 159 | Diskuse

Tadeáš Firla

Třicet let mé osobní svobody

V těchto dnech bylo napsáno mnoho o svobodě našeho národa. Do vínku si dovolím přimíchat svůj osobní postoj, jak jsem prožíval v zaměstnání tragikomické příběhy a jak se mám dnes, co se mně opravdu dotýká?

1.12.2019 v 2:17 | Karma článku: 6.79 | Přečteno: 160 | Diskuse

Tadeáš Firla

Lze zabránit umírání?

Všichni musíme umřít. Jsou však úmrtí, kterým lze zabránit. Příběh popisuje ztrátu Davidových dětí a její příčiny. Můžeme dnes zabránit, nebo zmírnit "umírání" mladé generace?

1.11.2019 v 16:15 | Karma článku: 8.00 | Přečteno: 174 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Anna Novacek

Nemáš prachy? Oslepneš...

Syn se vrátil od očního lékaře s diagnózou, jejíž název jsem nikdy předtím neslyšela. Obrátila jsem se tedy na Google. To, co jsem našla, mě vůbec nepotěšilo, a další šok mě čekal ve chvíli, kdy jsem klikla na ceník zákroků.

8.12.2019 v 15:16 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 320 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Když Bůh hostí

Můj tchán se narodil na statku. Měli krávy, vepře, kačeny i slepice. Přesto bylo maso v jídelníčku jednou týdně – v neděli. Jinak jedli střídmě, jak to bylo tehdy běžné. V porovnání s tím má dnes většina národa denně hostinu.

6.12.2019 v 20:10 | Karma článku: 18.97 | Přečteno: 308 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Bohemian Rhapsody

,,Je to opravdový život? Je to jenom sen?Uvízl jsem pod lavinou,před realitou nelze utéct." (tak mistrovsky kvílel i Fredy vod ,,Kvínů").Zkrátka, nic nového. Ač i ona realita má vždy dvě roviny. Objektivní, a subjektivní.

5.12.2019 v 16:53 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 193 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Doba názorová

Lidstvo zažilo dobu kamennou, bronzovou, železnou a nyní jsme se ocitli v době názorové. Vypadá to, že se přes noc každý stal odborníkem na výživu, výchovu psů, plasty, udržitelnou módu, Brexit i hokejovou taktiku.

5.12.2019 v 9:00 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 394 | Diskuse

Miloš Korotvička

Jaká to nemoc postihla naši společnost? Aktualizováno.

Pan Kopecký kdysi prohlásil:"Lidstvo si to šine do hajzlu." Nechci použít nevhodné výrazy, proto jsem použil citát. Naše společnost se už takzvaně "došinula." Dál by to už jít nemělo, ale půjde. Chybí pravé osobnosti a mecenáši.

4.12.2019 v 21:17 | Karma článku: 12.59 | Přečteno: 345 | Diskuse
Počet článků 40 Celková karma 11.14 Průměrná čtenost 361

Jsem kazatelem Církve bratrské, ženatý, mám čtyři dospělé děti. Kromě mých pracovních povinností, se zajímám o otázku cizinců a o osoby na okraji společnosti.

Najdete na iDNES.cz