Je dobré občas zastavit, nebo alespoň přibrzdit

Zastavit včas je dobré

Při jedné z mých posledních cest autem po dálnici, po zastavení u benzínové pumpy, jsem se trochu déle zahleděl na projíždějící automobily, které se velikou rychlostí řítily kolem mně. Uvědomil jsem si, že před chvíli, jsem byl součástí tohoto dravého proudu automobilů a zase, budu – li pokračovat, se musím s tímto hučícím a šíleným proudem spojit. Když jedeme po dálnici, tak si člověk neuvědomí rychlost, kterou se  pohybuje, až tehdy, když sám zastaví. Nikdo není schopen zpomalit tento nepřetržitý tok vozidel. Jen jasné dopravní značky snížení rychlosti, policie, nebo dopravní nehoda, kterou někdo roztržitý, nebo unavený způsobí. Najednou je klid, vše se zastaví, nebo pohybuje krokem. Bible přirovnává lidský život k cestě. A vybízí: "Zastavte se na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti. Kde je ta  dobrá cesta? Vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid." Tehdy lidé odpověděli: "Nepůjdeme touto cestou, nebudeme dávat pozor na tvoje varování".Velmi často se moderní člověk ničí proto, že nemá volný čas, nebo si ho už neumí udělat a zastavit se, pohlédnout na sebe a uvědomit si sebe sama. Už si netroufá zamyslet se, protože by byl volán k zodpovědnosti, která ho leká. Spěch mu dává dojem života. Ve skutečnosti se jen ohlušuje, utíká před sebou samým a odsuzuje se k životu bez pokoje a naděje. Ochota zastavit se je prvním krokem, který dovolí vrátit se zpět. Naše společnost se řítí, někdy bezhlavě tímto životem k zahynutí. Kolikrát slyšíme pří různých rozhovorech: "Rád bych, víš, ale nemám čas. Rád bych slyšel o Kristu, ale jsem zaneprázdněn, možná příště." Bůh, jenž miluje tento svět, někdy sám přibrzdí tento šílený běh k nicotě. Dopouští problémy, občas nějakou nemoc, katastrofu a jiné zkoušky. Určitě se najdou lidé, kteří vzhlédnou k nebi a uznají, že Bůh je Pán. A pokoří se. Jiní se naopak postaví proti němu. Milující Bůh chce, abychom mu věnovali pozornost, vzývali Jeho jméno a obrátili se k němu. Touží po společenství s námi. Potřebujeme se občas zastavit a obnovit naše tělesné, psychické a duchovní síly. Nečekejme, až nás Bůh zastaví, abychom si mohli uvědomit, že žijeme a proč žijeme. Využijme také chvíle, kdy můžeme odpočinout a pobýt se svými nejbližšími, nebo přáteli. Rychlá, dlouhá jízda unavuje a musíme občas nabrat benzín a odpočinout. Pomalá a loudavá jízda po dálnici také unavuje a znervózňuje. Umění života spočívá ve vyváženosti: hledat Krista, smysluplně pracovat, sloužit jiným a také, nabrat sílu, najít sebe i bližní a pokračovat stále dál.Přeji Vám přátelé, i pro toto zimní období bezpečnou jízdu a příjemný odpočinek, spojený s přemýšlením o smyslu života..