Skandální zvěst o Kristově kříži - úžasná zvěst pro nás

Pro ty, kteří věří, je to úplné dno a prohra Kristova na kříži, nadějí na vítězství. Tam, kde působí nenávist a zloba, přichází láska a pokoj. Na místě rozbitých vztahů se rozhojňuje  jednota a pokoj. Je to i mé osobní  vyznání.

     To, co se stalo na kříži nakonec, by mělo být předmětem mlčení, protože naše komentáře zastiňují hluboký význam události. Tam Kristus promluvil, znovu Žalmem 22. „Bože můj, Bože můj, proč jsi mně opustil.“? To se zdá nemožné. Copak nakonec měli pravdu farizeové, dokonce satan. Bůh ho nejen nevysvobodí, ale se od něho odvrací. Jak od hříšného člověka. To je ten největší paradox dějin. Každý náš pokus o výklad toho místa je jen plácnutím do vody.

     Apoštol Pavel napsal, že Kristus se pro nás stal hříchem. Kristus jedinkrát v životě prožil hlubinu našeho hříchu. Byl na našem místě. Odloučen od milujícího pohledu svého Otce. To se nestalo nikdy v dějinách. Nikdy nebyla takto zasažena  jednota Otce a Syna. Jen na chvíli. Na Golgotě.

Závěr našeho textu je triumfální pro nás. Tehdy to ještě vypadalo bledě. Ježíš zavolal nakonec“ Otče, do tvých rukou poroučím mého ducha. A pak skonal.“ Nelze se pak divit, že mu prasklo srdce, jak dokazují vědci. Krev a voda vytékající z boku byla důkazem puknutí srdce z velkého stresu.

Prof. Kučera napsal velmi hluboká slova, která bych rád zacitoval:

„Na kříži Bůh opouští (jako Duch svatý ) svého Syna i když je s ním, jako Otec trvale spojen, a vydává ho smrti. Tím vydává smrti i sebe samotného, avšak jiným způsobem, než Syna. Je to umírání v osamocenosti. Otcovo utrpení dosahuje největší hloubky Synovou smrtí. Je to bolest stejné hloubky jako Synova. Syn v umírání prožívá svoji osamocenou sirobu, Otec v jeho skonu zakouší smrt svého otcovství. Bůh vydává Syna smrti a On svůj úděl přijímá. V dění kříže se navždy dotvrzuje a dovršuje vztah Otce a Syna a tím je zároveň manifestována jejich láska jako věčná přítomnost Ducha svatého.“

Co z této celé „skandální zvěsti“, ale i plné Boží moci a lásky můžeme dnes přijmout pro sebe?

„Kristus je nám ve své bolesti a samotě tak blízký, jak může být jen vlastní bratr, a zároveň tak vzdálený svou odpouštějící láskou a odevzdaností vůči Otci, jak může být jen osobní reprezentant jednorozený Syn nebeského Otce.“

- Je to právě ta Boží blízkost, kterou jako lidé i dnes můžeme nově prožít. Vyznat svůj  hřích a v Kristově jménu prožívat společenství s nebeským Otcem, jeho otevřenou náruč.

- Nikdo z nás již nebudeme muset prožívat stejný boj a pokušení jako náš Pán. Ale budeme pokoušeni. Možná, že prožíváš útok na svoji identitu v Kristu. Kdo ví, jak to vůbec s tebou je?  Jsi Boží dítě? Je ti vůbec odpuštěno? Podívej se na sebe. Upadáš, jsi slabý, nedokážeš to.

Pohleďme na dnešní evangelium. V Ježíši máš svoji identitu. Nikdo nemá právo ti ji vzít, ani podcenit.

- Možná, že někomu z nás bylo ukřivděno. Někdo ti řekl urážlivé slovo, udělal podlou věc. Toužíš po odplatě, nebo pomstě. Neříkáš to nahlas, nebo víš, že se to nehodí. Ale uvnitř trpíš. Nespíš, si nemocen.  Jediná cesta je ta Kristova. Všimni si, že on již dávno měl právo se pomstít, svolat Boží soud, odplatu. Neudělal to, modlil se za své katy. Cokoli jsme prožili ve vztazích, se nikdy nevyrovná tomu, co prožil Pán na kříži. Jediná cesta je odpuštění, smíření, přímluvná modlitba. On je nejen příkladem, ale i zdrojem moci, abychom tak dokázali jednat, jako on.

- Možná, že někdo z nás pochybuje o svém poslání, službě. Cítíš se unaven, vyčerpán. Ztrácíš jistotu, zda to vůbec stojí za to. Nevzdávej to. Pán Ježíš to ustál i pro tebe. Hledej u něho odpočinutí, novou sílu, radost a moc pokračovat dál. Nemusíš nic dokazovat. Jen ho poslouchat a jít jeho cestou.  

- Možná, že někdo žije v pokušení zabalit své křesťanství, svoji víru. Modlíš se a nic se zdánlivě neděje. Bůh mlčí. Čas utíká. Slyší vůbec Bůh.? Existuje vůbec Bůh? Proč mě nechá, nezasáhne? Kristus ti rozumí. Prošel stejnou, ale mnohem těžší cestou.  Místo tebe zvítězil nad zlem. Opři se o Krista. Očekávej trpělivě dál. On jistě promluví. Po velkém pátku přichází neděle vzkříšení. Kristus řekl, že tě nenechá, z jeho rukou tě nikdo nevytrhne.  

Zůstaňme v ovzduší této zvěsti, jak umíral pro nás. Naše víra bude umocněna, náš charakter proměněn, naše láska se ještě více rozhojní mezi námi skrze Ducha svatého.